16 chlapácké objetí

21. srpna 2015 v 19:54 | Joy |  KATE

Domů jsme dorazili k ránu, nakonec se zábava ještě docela rozjela a Tony se stal mým osobním nosičem alkoholu, protože jsem nebyla s to se uvolnit a pořád jsem se ošívala. Musím uznat, že v takových situacích je skvělým otcem.
Řidičem dnešní noci se stala Jane, Pepper a Barton, kteří se jako jediní alkoholu ani nedotkli. Doma mě přivítal Meow a když na mě rozkošně zamňoukal, neodolala jsem a vzala ho do náruče. V tu chvíli jsem si přísahala, že mu v blízké době opatřím syntetickou kůži s chlupy.
Všichni někam polehali, sama nevím, kde jsem skončila. Vím, že jsem se nahlas smála, když mě Pepper násilím převlékala do volného trička, a když se začalo rozednívat, usnula jsem.
Druhý den mě vzbudil tlak na noze. Cítila jsem, že v ní ztrácím cit, což mě vždycky probere. Hrozně mě bolela hlava, a když jsem posunula bolavou nohu pryč od těžkého tělesa, co mi zastavovalo krevní oběh, něco se vedle mě pohnulo. Nerada jsem odlepila víčka od sebe, ale zvědavost zvítězí vždy a nad vším.
Chvilku jsem se rozkoukávala, ale nedohlédla jsem daleko, protože jsem byla přilepená na zádech nějakého chlapa. Prohlédla jsem si, co šlo. Úzký pas, široká ramena a delší blonďaté vlasy. Thor. Rychle jsem odtáhla ruku z jeho pasu, kde jsem ji nejspíš měla po celou noc a křečovitě roztáhla prsty ve stylu "ne, nanic jsem nešahala". Chtěla jsem se odsunout co nejdál, ale vrazila jsem do někoho jiného. Omotala se kolem mě paže a přitáhla mě k velkému tělu. Překvapená vývojem situace jsem pozvedla obočí. Natočila jsem hlavu a zjistila, že je to Rogers.
"Dobré ráno," ozvalo se ze dveří. Polekaně jsem trhla hlavou tím směrem, připadala jsem si, jakoby mě při něčem přistihli. Stála tam vysmátá Natasha a sledovala nás.
"Co to je?" zašeptala jsem, co nejhlasitěji jsem se odvážila, už jen proto, že mě bolela hlava. Hlavou jsem pokývla na nás tři.
"V autě jste se skvěle bavili a řekli jste, že chcete pokračovat, ale všichni jste okamžitě usnuli," vypadala, že se náramně baví.
"Ale proč jsme všichni tři v mojí posteli?" chtěla jsem vědět a snažila se dostat z objetí Rogerse, ale jeho železné sevření mi to znemožňovalo.
"Jste tam čtyři. Thor objímá ještě Tonyho," zasmála se a zdálo se, že by se ráda smála i hlasitěji.
"No to je bezva," znovu jsem si lehla, protože asi budu muset počkat, až se vzbudí, jinak se od tama nedostanu.
"Jsou už skoro tři odpoledne, nemáš hlad?" zeptala se mě a odlepila se od rámu, aby uvolnila cestu nově příchozím. Přišli Jane s Pepper, které se taky viditelně bavily.
"Bože," zašeptala jsem. Ne, že bych to považovala za trapas, možná trochu. Nebo spíš jo, je to trapas. A velký.
Z posledních sil jsem se vymanila ze Stevova stisku a tiše se přidala k trojici u dveří.
"Máte ty fotky zálohované?" zeptala jsem se do ticha, během kterého jsme je fascinovaně sledovaly.
"I vytištěné, na vánočních přáních od S.H.I.E.L.D.u budou perfektní," popíchla mě Natasha. Probodla jsem ji vražedným pohledem, ale jenom se ďábelsky usmála a vyrazila do obýváku.
Bylo horké odpoledne, ale já většinu strávila s hlavou na stole a snažila se zbavit kocoviny všemi dostupnými prostředky. Bylo asi pět hodin a všichni kromě té chlapácké trojky u mě v posteli jsme seděli v obýváku a dívali se na televizi se ztlumeným zvukem. Najednou se z mého pokoje ozval křik a rány. Už jsou vzhůru.
Všichni se se zájmem otočili ke dveřím a čekali, co bude. Všichni tři vyšli ven, jakoby nic a přidali se k naší zírající skupině.
Seděli a mlčeli. Z nejhlubšího koutu srdce si přáli, aby to nikdo neviděl.
"Všichni to viděli," oznámila jsem jim narovinu, aby si nedělali falešné naděje. Tony zasténal a složil hlavu do dlaní, Thor se zdál zmatený a ochotný vše obsáhle vysvětlit a Rogers prostě jen stál a nevěděl, co na to říct. Chvilku bylo ticho, než se jim všichni začali hlasitě smát. Ouch, hlava.
***
Zbylých pár hodin proběhlo v neskutečné pohodě. Ukázalo se, že Tony neustále Thorovi vyčítá, že ho v noci objímal, taky vyšlo najevo, že se Rogers nemůže opít, což si vysloužilo podezřívavý pohled všech přítomných.
Kolem šesté jsem se rozhodla, že udělám palačinky. Už mi nebylo blbě a hlasité zvuky se daly snést, a to vše díky Tonyho dokonalému drinku proti kocovině. Udělala jsem pěknou show, kdy jsem palačinky vyhazovala do vzduchu a dělala u toho spoustu dalších, někdy až akrobatických, pohybů. Ovšem jedna palačinka skončila na stropě a udělala flek hned vedle toho starého, z mého prvního týdne tady. No řekněme, že Tony nebyl moc nadšený.
Pak jsem přesvědčila Thora, aby si nechal udělat účes. Ukázalo se, že copánky obepínající jeho lebku nebyly nejlepší nápad, a když jsem mu to sundala a vyfoukala, aby po nich nezbylo ani stopy, vlasy narostly do nevídaného objemu a vlnek, v babičkovském stylu. Byly neobvykle hebké a načechrané. Ovšem Thor se zdál být zděšen a ostatní se rádi pobavili na jeho účet. Stačilo se na doktora jenom podívat a už couval, abych mu náhodou taky nešáhla na vlasy.
Thor se pak osprchoval a s mokrými vlasy se vrátil, což mohly ocenit jenom ženy, protože mu to fakt seklo.
Když se přiblížila devátá hodina, všichni měli mobily plné vtipných fotek, které se nikdy nesmí dostat ven.
Přesně za minutu devět se v dálce ozval zvuk stíhačky. Když s klidem přistála na naší příjezdové cestě, docela jsem žasla. Od kdy stíhačky zvládají takové manévry? Ale co může být divnějšího než šupiny zapíchnuté do lidské pokožky, no ne?
"Jste připraveni?" zeptal se černoch, který z letounu obezřetně vystoupil. Všichni přikývli a rozloučili se se mnou, Pepper a Jane, které tady zůstáváme.
"Nedělej blbosti," zašeptal mi Tony v objetí a nastoupil do stroje.

Kdyby jen věděl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama