05 k o u z e l n á s p r ch a

21. srpna 2015 v 19:39 | Joy |  KATE

Vysadili jsme Lissu před jejich prachbídným domkem, ze kterého vyběhli její rodiče a oba se ji hnali objímat. Bylo to pěkné shledání, všichni tři brečeli. Její otec se podíval našim směrem a vděčně se usmál. Opětovala jsem úsměv a sledovala, jak mizí v dáli. Cesta k "nám domů" trvala asi půl hodiny, kterou jsme promlčeli. Nebylo to úplně příjemné.
Dojeli jsme k ohromné moderní vile na vrcholku skalnatého břehu s výhledem k nezaplacení.
"Tak tady bydlíte?" zeptala jsem se nevzrušeně, už mě to ani nepřekvapovalo, ale pocit, že tady budu bydlet, se blížil k výhře loterie, vsadím se, že mi očička jenom svítila. Neumím si ani představit ten luxus následujících pár měsíců, než mi bude osmnáct a oni za mě nebudou zodpovědní. Nejspíš mě pak vyhodí.
Oba se na mě s úsměvem podívali, což mě u Tonyho trochu překvapilo, ale byla to úžasný pocit, mít zase někoho, kdo se na vás povzbudivě usměje, když to potřebujete.
Vešli jsme dovnitř, kde se dalo jenom těžko rozeznat, co je to vlastně za pokoj. Možná předsíň nebo část obýváku?
"No páni, tenhle pokoj je dvakrát větší než dům, ve kterém jsem bydlela," poznamenala jsem do ticha.
***O 20 minut později, napapaní a rozvalení v obýváku***
"Takže, jak sis vlastně vydělávala?" zeptala se mě Pepper a předklonila se na širokém křesle. Tony seděl hned vedle ní a oba mě sledovali jak supi. Trochu děsivé.
"Kdysi jsem žila jenom z Jofreyho minimálního příjmu, ale pak mu to začalo vadit, tak jsem začala dělat v kuchyni," řekla jsem, ale nejsou idioti, ví, že jsem neřekla celou pravdu.
"Takže tě zatkli za odfláknuté hrnce?" zeptal se hraně ohromen Tony. Trochu jsem se usmála, řekla bych, že je to jeho zlozvyk takhle popichovat lidi, neřekl nic špatného, ale tón, kterým to ze sebe dostal, byl obdivuhodně urážlivý.
"Před osmi dny mě vzali do jednoho lépe placené tanečního vystoupení, jenže přišla šťára a sebrali nezletilé," řekla jsem narovinu, nemělo cenu něco zamlčovat, beztak už všechno věděli.
"Taneční myslíš jako..." začala ostýchavě Pepper a nebýt té trochu trapné situace, asi bych se nad ní usmála.
"Jo," řekla jsem a vyhrnula si mikinu až k bradě. Stále jsem měla na sobě body, i když jsem ho vespod už dávno rozepla.
Oba se zdáli mým předvedením pracovního oděvu překvapení. Vyměnili si pohled, ale rozhodli se to dále nerozpitvávat.
"A co tvoje matka?" zeptal se Tony, jakoby nic, ale na konci otázky si odkašlal, takže všem došlo, že je z toho neskutečně nervózní. Tady jsem ale znervózněla taky, ohledně matky jsem měla všechno jako pod vodou, nevzpomněla jsem si na její hlas a její obličej se vlnil při každém pokusu si vzpomenout detailněji.
"Ona..." zarazila jsem se, jako bych to nemohla vyslovit, do něčeho jsem proudem myšlenek narážela.
"Ona, jmenovala se Jaquine?" dostala jsem ze sebe tu trochu, která byla velmi pravděpodobně špatně.
"Jmenovala?" zeptala se tiše Pepper a začala se tvářit soucitně.
"Jo, před pěti lety zmizela. Jen tak, bez vysvětlení. Od té doby žiju, jak umím," řeknu lhostejně s pokrčením ramen. Teď bych radši šla a sešplhala po tom útesu za vilou, než řešit matku.
Tony se lehce mračil. "Máš nějaké sourozence, nebo příbuzné?"
"Ne, vlastně jsi můj jediný žijící příbuzný," řekla jsem se zářivým úsměvem, křičícím BUDEMENEJLEPŠÍKAMARÁDKY!!, ze kterého se Tony lehce opotil a přerývaně vydechl.
"Neboj, jakmile mi odbije osmnáct, už mě nikdy nemusíte vidět," shovívavě jsem se na ně usmála a než stihli něco namítnout, zasáhla jsem.
"Můžu se jít osprchovat? Možná to na první pohled nebylo vidět, ale ta cela byla dost nechutná," přidala jsem k tomu znechucený úšklebek.
"Jasně, koupelna je v po schodech z obýváku nahoru a do leva," popsala složitou trasu Pepper, načež jsem neváhala a vystřelila tím směrem.
Koupelna byla kouzelná, doslova. Všechno se dalo ovládat množstvím neviditelných čudlíků, takže ať jste sáhli na cokoli, pohnulo se to. Vysvlékla jsem se z nepříjemně zapáchajícího oblečení a vlezla do sprchy. Byl tu skleněný panel s namalovanými kolečky. Sáhla jsem na první a ztlumila světlo na příjemné šero. Druhým se zapálily svíčky rozmístěné po obří koupelně, které hned provoněly vzduch. Třetím jsem pustila příjemnou hudbu a čtvrtým zavřela skleněné dveře sprchového koutu.
"No páni no páni no páni!" zatrylkovala jsem a v druhém sloupečku si navolila horkou páru, kterou jsem zase hned vypla, protože mi opařila nohy. Až v dalším sloupečku se pustila tepla voda, u které se dala nastavit barva, myslela jsem, že omdlím nad dokonalostí každé vymoženosti. Navolila jsem si zlaté kapky, a když jsem se podívala nahoru, všimla jsem si drobných žároviček, co vodě dávaly barvu.
Napadlo mě, že už bych měla přestat na všechno sahat a konečně se umýt, ale když jsem spatřila kolečko s okem, napadlo mě, že televizi bych si u toho pustit mohla. Ovšem výsledek se nehorázně lišil od představy, neboť stěna přede mnou zprůhledněla a já koukala přímo do obýváku na Tonyho a Pepper. Oba byli natočeni mým směrem, a když se ani po dlouhé chvilce, kdy jsem se hekticky snažila učinit stěnu opět neprůhlednou, nevšimli, usoudila jsem, že mě nevidí. Ovšem než jsem stihla kliknout na příslušné tlačítko, zachytila jsem kousek jejich rozhovoru.
"Slibuju, že tu nebude dlouho," sliboval Tony polohlasem a díval se Pepper upřímně do očí. O čem se baví, mi došlo okamžitě.
"Ne, Tony, Kate by měla zůstat, jak dlouho bude potřebovat a chtít. Jsme teď její jediná rodina," vrtěla Pepper odmítavě hlavou a unaveně si povzdechla.
"Já jenom nechci, aby se mezi námi něco pokazilo." Oba se na sebe dlouze zadívali a beze slov se ujistili, že je vše v pořádku.
Chtěl mě vyhodit? Sama jsem jim řekla, že tu nebudu oxidovat ani o den déle, než bude nutné, ale upřímně se toho dne bojím. Klikla jsem na tlačítko a v pochmurné náladě se umyla. Stoupla jsem si před zrcadlo a sledovala svůj odraz. Z tmavých pramenů vlasů mi odkapávala voda, pleť se pod teplou vodou zbarvila do růžova a zlatohnědé oči vyzařovaly zmatek a únavu.
Sešla jsem do obýváku a popotahovala si mikinu zapůjčenou na policejní stanici. Oba dva unaveně vzhlédli a já si teď plně všimla jejich únavy, cítila jsem se za to zodpovědná a bylo mi to líto.
"Máte super sprchu," řekla jsem a kousla se nervózně do rtu. "Hádám, že vlastní výroba."
Tony se nadšeně usmál, ale než stihl zavést konverzaci na toto téma, Pepper ho předběhla.
"Určitě si unavená, ukážu ti pokoj."
"Díky, to by bylo fajn," řekla jsem a následovala ji po spletitých prostorech domu. Pepper mě zavedla do pokoje dost velkého na zaparkování minimálně dvou limuzín za sebou. No, a jednoho brouka. Byla tam obrovská postel a plně vybavené skříně a stoly. Celá místnost byla v krémové a tlumené hnědé. Polovina zadní stěny byla prosklená se vstupem na terasu, které dominoval obrovský bazén.
"Máte to tu krásné," pochválila jsem jim bydlení a přejela konečky prstů po hebkém povlečení.
"Díky, dřív tady měl Tony výstavku svých obleků," zasmála se laskavě Pepper a spokojeně si pokoj prohlédla. Zasmála jsem se taky, to vypadá jako Tony, od úplného začátku tak působil.
"Jak to, že je ve skříni tolik oblečení?" zeptala jsem se nechápavě, když jsem zjistila, že je všechno v mé velikosti.
"Zavolala jsem několika známým, když si spala v nemocnici," řekla jen, zajímalo by mě víc, komu volala a co na ně sakra měla, že jí takhle v noci dovezli tunu oblečení, které museli nejspíš i vybírat, ale očividně mi to nechtěla říct. Tak jsem to nechala.
"Kate?" ozvala se tiše Pepper, slyšela jsem ji popojít blíž ke mně.
"Hmm?"

Pak, jakoby si něco uvědomila, usmála se. "Doufám, že tady najdeš domov."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama